(1) Zkouška má ústní formu. Čas určený na přípravu je přibližně 40 až 50 minut. Zkoušený je hodnocen na základě prokázaných znalostí, které na závěr zhodnotí členové komise. Zvláštní důraz je kladen na prokázání schopnosti didakticky objasnit poznatky jednotlivých chemických oborů. Obvyklá doba zkoušení každé z otázek je přibližně 10 minut. Obvyklá doba celé zkoušky je tak 40 až 50 minut. Jako zkouškové otázky si zkoušený vylosuje jeden tematický okruh z každého ze tří níže uvedených okruhů.

(2) Předmětem zkoušky jsou následující obory a jejich tematické okruhy:

Analytická chemie (Mgr.)

1. Teoretické základy metod chemické analýzy (rovnováhy v roztocích – protolytické komplexotvorné, srážecí, oxidačně-redukční, výpočty pH, titrační křivky a určování bodu ekvivalence klasické i instrumentální).
2. Elektrochemické analytické metody, potenciometrie, měření pH, iontově selektivní elektrody.
3. Měření proudu a napětí při elektrolýze, polarografie a voltametrie.
4. Spektrometrické analytické metody, emisní techniky, plamenová fotometrie, ICP, fluorimetrie.
5. Atomová absorpční spektrometrie, metoda ETA, generování těkavých sloučenin v AAS.
6. Molekulová absorpční spektrometrie, derivatizace, extrakční fotometrie.
7. Infračervená spektrometrie, hmotnostní spektrometrie.
8. Refraktometrie a polarimetrie.
9. Separační metody v chemické analýze, kapalinová chromatografie (teoretické základy, PC, TLC, HPLC, HPLC-MS). Detektory pro HPLC.
10. Separační metody v chemické analýze, plynová chromatografie (teoretické základy, aplikační možnosti). Detektory pro GC. GC-MS.
11. Elektroforéza, kapilární elektroforéza, MECC.

Biochemie (Mgr.)

1. Vznik a podmínky života na Zemi. Vlastnosti vody ve vztahu k živým organismům.
2. Obecné znaky metabolismu. Metabolické dráhy, jejich charakteristiky a souvislosti. Energetika živého organismu.
3. Stavba a funkce enzymů, aktivita enzymů a její regulace.
4. Trávení základních skupin živin. Metabolické poruchy při trávení a vstřebávání živin.
5. Metabolické přeměny sacharidů. Glykolýza.
6. Metabolické přeměny lipidů. Beta-oxidace.
7. Metabolické přeměny proteinů. Výživová důležitost proteinů. Likvidace amoniaku.
8. Citrátový cyklus – křižovatka metabolismu.
9. Fermentace a jejich průmyslová využití.
10. Fotosyntéza – světelná a temnostní fáze. Fotorespirace.
11. Dýchací řetězec a oxidativní fosforylace.
12. Struktura a funkce nukleových kyselin.
13. Uchování a realizace genetické informace. Proteosyntéza. Centrální dogma molekulární biologie.

Didaktika chemie (Mgr.)

1. Struktura chemického vzdělání. Rámcový vzdělávací program.
2. Cíle chemického vzdělávání.
3. Školní pokus.
4. Didaktický význam vztahu mezi složením, strukturou, vlastnostmi a chováním látek.
5. Motivační prvky ve výuce chemie.
6. Poznávací postupy. Didaktické principy a zásady.
7. Stupeň osvojení chemického učiva (Bloomova taxonomie).
8. Učební úlohy, algoritmy, analogie a miskoncepce.
9. Metody a formy výuky. Projektové vyučování a IKT.
10. Materiální didaktické prostředky (učebnice, učební pomůcky). Metody hodnocení.

Součástí zkoušky je i prezentace profesního portfolia.

(3) Průběh zkoušky řídí předseda komise. Má právo udělit (případně odebrat) slovo všem zúčastněným. Předseda rovněž zkoušku ukončuje.

(4) Členové komise na neveřejném zasedání zhodnotí průběh zkoušky. Následně pak zkoušku výsledně klasifikují. Stupnice je následující: 1 – výborně, 2 – velmi dobře, 3 – dobře, 4 – nevyhověl(a).